Být na vojně v 1976 s Paroubkem bylo terno. Kradli salámy. Aspon máme jistotu, že po vobách hlad nebude. Buřtík se vždy někde najde. Hm. Jak pro koho. Pro bosaka asi ne, pro Hedvíčka jistě ano.
Nic proti imaginaci. Básnická licence má stejně jak schíza mnoho podob. Účel světí prostředky...dejme tomu. Ale ještě pořád nechápu o co mu jde. Kritický pohled má jistě cenu. F.X.Šalda, Rejžek i Hedvicek. Problémy v Česku jsou ohromné a v Americe kolosální. Sídliště Chánov v malebné krajině je vesnička SOS proti betonové poušti amerických slums. Kritik se dívá na společnost ve které žije, vidí kořeny zla a možná i nápravu. Exulant Komenský hledal nápravu věcí zdejších. Poutníkovi vzal brýle mámení.
Hedvíček jak Guliver obráceným dalekohledem pozoruje hemžení českých trpaslíků, v dokonalém konském království je urážen přirozeností lidských yahoos. Jonathan Swift byl satirik, měl humor, nemilosrdně se podival na společnost ve které žil. Měl odvahu dojít až k expolzi svého vesmíru...zešílel.
Hedvíček není geniální spisovatel. Šílenstvi mu nehrozí. Ví co je realita. Umí se podívat na rodnou zem. Svou kritičnost demostruje dnes a denně. Ale jeho psaní o Americe postrádá soudnost. Je to ta nejhoupější propaganda, demagogie. Nedá se vysvětlit ani omluvit růžovými brýli čerstvého immigranta, který potřebuje iluze k přežití.
Mořeplavci 16.století viděli Ameriku jako ráj. Zemi obývanou podivuhodními tvory a netvory. Jejich zprávy jsou popisem snů. Surrealistické obrazy krajiny, neexistujících živočichů a rostlin, mořských příšer... dech beroucí fantasmagorie.
Moravští bratři, pobělohorští exulanti, patřili mezi první osadníky a jejich kultura i náboženství žije dál. Immigranti revolučního roku 1848 a následných dekád měli svébytnou kulturu, která vzdorovala americkému tyglíku desítky let. Češti osadnici v Texasu budovali svoje městečka kolem katolického kostela u kterého byl hřbitov. České náhrobky v prérii vydávají svědectví o těžkém životě. Sebevraždy. Občanská válka. Rabování a nucené odvody do Konfederační armády. Američané se posmívali Čechům pro jejich vztah k půdě, která pro ně nebyla jen komoditou a ze které Češi dokázali vlastní prací získat mnohem větší úrodu než jejich američtí sousedé otrokáři. V okolí českých osad ceny texaské prérie vzrostly mnohonásobně jak američtí spekulanti využívali touhu immigrantů vybudovat nový domov. Osadníci píší domů o rozdílech mezi vlastním očekáváním a realitou Ameriky. Češi měli v Texasu koncem 19. století stejný status jako Mexikánci a černoši se kterými vycházeli, na rozdíl od většinové společnosti, dobře.
Willa Carter v novele MY ANTONIA zobrazuje české osadníky na Středozápadě. Kulturní rozdíly, ekonomické a politické konflikty s Američany jsou příliš často nepřekonatelné. Například česká hospodyně věnuje sousedce sušené houby, které patří k tomu nejceněšímu, co si přivezla přes moře z domova. Američanka je s odporem vyhodí. Talentovaný český muzikant bez možnosti uplatnění na farmě, skončí svůj život ve stodole. Sebevražednost byla v české komunitě velmi vysoká. Rozpor mezi propagandou železničních společností lákající immigranty vidinou levné úrodné půdy v příjemném klimatu a realitou prérie byl propastný.
Hedvíček není básník ani objevitel třpitem zlata oslepenýma očima. Je to politik. Nebo spíše politikář. Jeho traktáty pokračují v tradici novinářů protektorátní Vlajky. Stejná štvavost, touha po moci. Čeští fašisté byli nepohodlní i nacistickým okupantů od kterých očekávali podporu. Ti kteří přežili koncentrák byli souzeni po osvobození.
Rio Preisner ukazuje zásadní konflikt mezi Střední Evropou a Spojenými Státy. Jako katolík vidí rozpory americké protestantské kultury. AMERIKÁNA aneb zpráva o velmoci. To je dílo pronikavého pozorovatele. Nechápu, proč Hedvícek nemá odvahu podívat se kolem sebe a jen českým blbečkům zkrmuje tu nejhrubší propagandu fašistoidní frakce Republikánské strany.
