Ross Hedvicek ... Nastenka AgitProp na Blog.cz

Z genetickeho hlediska patrim po babicce z matciny strany mezi "over-achievers". V mem detstvi to nebylo znatelne, zivot v CSR a CSSR tehle variante lidi systematicky nepral - ve floru byla (a dodnes v te prdeli je) dusledna prumernost. A tak jsem se navenek projevoval jen jako zamyslene "divne dite". Jenze pak jsem vyrostl (coz se ode mne vzhledem k dvoumetrove velikosti meho dedecka Bohumila tak trochu cekalo, nikdo nebyl prekvapen) a to zacalo mit vliv i na psyche - jak tedy napsal pozdejsi basnik.

A vyrostu

a me oci uvidi

daleko do zmen musim jit

v case, ktery jsem proplytval

Prilis casne na zapad slunce

narodil jsem se mezi ctyrmi zdmi

a zadna z mych tvari

nemohla videt budouci dalky

A jak mi rostla postava, rostla mi i hlava - dodnes mam hlavu velikosti, ze se me do cepice vejde pet kilo brambor a pri tom mem intenzivnim sneni jsem dosel k zaveru, ze netreba jen porad snit ... sem tam to chce i akci (i kdyz svou akcnost jsem vzdy tutlal, doba tomu neprala a nakonec nepreje dodnes). A tak kdyz jsem intenzivnim myslenim odhadl, ze v Hornomoravskem uvalu me (a obzvlast me) psenka nepokvete (jak by pravili etnografove), tak jsem akcne vzal kramle. Zadne blbe sneni. Mimochodem, vedeli jste, ze psenice kvete? Ja to vedel, mam prece zemedelskou skolu (mam na to skoly, proto se radsi vetsinu zivota zivim pocitacema).

A tak jsem si formuli "sneni + akce" vzal celozivotne k srdci a uplatnoval jsem ji na veci velke (o kterych tady psat nebudu) i veci male. Treba jsem po par dnech v Kanade, v dobe, kdy jsem mel v kapse jeste tech puvodnich 17 dolaru, uvidel krasnou novou Hondu Accord LX - a do sesti mesicu jsem ji mel a nakonec jsem na ni najezdil neco pres 400 tisic kilometru (melo to kanadsky tachometr, v km, ne v milich).

Zajimave je, ze v Cesku je nejlepsi tutlat cokoliv, treba i to, ze jsem si parkrat vystrelil. To jsem prijel poprve na navstevu do Ceska, nekdy okolo 1995 a v te dobe uz meli povoleno mit soukrome pistole aniz by byli komunisti a tak mne muj fousaty svagr vzal "na strelnici". Strelnice to byla uvnitr a bylo to ve druhem patre budovy byvalych kasaren za podjezdem smerem na Henclov v Prerove. Jakysi byvaly lampasak to "zprivatizoval" a v jedne z cimer, kde driv spali vojaci, udelal indoor strelnici, kde na dratech jezdily terce.

Lampasak "podnikatel" napred zkousel machrovat, ale svagr mu rekl, ze je myslivec a ze ma svou vlastni 9mm Berettu a ze to vsechno zna a tak nas ten komunista sledoval jen zezadu. Svagr strilel stylem "rusky oficir", tedy bokem s natazenou rukou, asi jako kdyz mel Puskin souboj na pistole s Lermontovem. To se natahne ruka s pistoli, dlouze se zamyslite, pak jeste dele mirite a par vystrelite. S jednim zasobnikem tak ztravite cele odpoledne, obzvlast kdyz lampasak porad kibicoval a radil.

Pak prisla rada na mne. Svagr mi dal jeho Berettu s plnym zasobnikem - 9 nebo 10 naboju a jako terc mi tam dali teroristu, jak pred sebou drzi jako rukojmi zenskou. Idea byla trefit pouze teroristu a nikdy ne rukojmi, prirozene. Lampasak za mnou uz se nadechoval, ze mne bude skolit a poucovat, ale ja jsem se zasunul mezi ty zasteny (byl jsem sirsi nez dnes, misto uz tam nezbylo) a celne k terci, s pokrcenymi koleny, drzice pistoli obema rukama (ooo hruzo, to je proti pravidlum!) jsem behem 3-4 vterin vystrilel celu zasobnik na terc-teroristu. Kdyz terc prijel po drate k nam, bylo videt, ze vetsina kulek sla teroristovi do praveho ramene (to, co bylo videt) a jedna kulka do jeho cela, nad koren nosu. Rukojmi jsem nezasahl ani jednou.

Muj dobre informovany svagr ani nemrkl, uz se davno nicemu nedivil, nerekl ani slovo. Lampasaka me strileni ale naramne vzrusilo a vzkrikl "Ty vole, tak to bylo jako z akcniho filmu!" V te dobe jsem si jeste nebyl jist, cemu se v Cesku rika "akcni film", pomyslel jsem si "Muj zivot byl taky akcni film, kvuli komunistum jako jsi ty. A moc rad bych se ti trefil do cela, jako tomu teroristovi.", ale hlasite jsem jen prikyvl, ze jsem to videl kdesi ve filmu. A sli jsme pryc.

V Kanade bylo zima jak v psirni a tak nase prvni "dovolena" vedla na Floridu. Teplo, to je moje touha a ambice, lyzovat neumim a snih je mi odporny. Na bilem pisku floridskych plazi jsem lezel a snil jen asi 2-3 dny. Treti den jsem sel a koupil si tu dum. Prece na Floridu nebudu jezdit do nejakeho motelu, no ne?

Ale i sneni ma sve vyvojove faze a tak jsem do sveho domu na Floride jako Kanadan prijel snad dvakrat, nez mne napadlo, ze toho je taky blbe a ze by to chtelo neco lepsiho. Proc mam jezdit jako blbec z Kanady na Floridu na dovolenou, kdyz tady muzu byt trvale? A tak zase formule "sneni + akce" a udelal jsem pro to vsechno, abych byl trvale v teple. Prece nebudu zit nekde, kde maji ctyri rocni obdobi (z toho tri hnusna) jako v Cesku?

Co jsem tim chtel rict, je ze i kdyz snit je dulezite, tak neni spravne porad jen snit, cekat, vyckavat, vahat a davat "druhou sanci". Dat se do cinnosti - byt "akcni" by melo byt tim dalsim krokem. Jinak, az zacnou kacet i ve vasem lese, az toho budete mit vic za sebou nez pred sebou, tak zjistite, ze jste "v prdeli byli a hovno videli" a ze jste nejen neprekrocili svuj vlastni stin, ale ani svuj vlastni sen. A mozne to je. Ja to udelal. A to mam, pekne prosim, jen zemedelskou skolu - co teprve vy, co mate to skutecne kvalitni ceske "zdelani" nebo "Unyverzytu Karlovu"! Vy byste byli uplne k nezastaveni!!!

Preji vam vsem jasnou mysl a trochu stesti. Jsou Vanoce.