Jak Hedvíček nebyl estébák, zato člen SSM
Včera v 15:10 | Tomáš KrystlíkKomentáře
Ad [1]: Tedy máme to in toto potvrzeno. Skvělé. Sice jsi chtěl věšet děti a ženy bolševiků, je to v jednom z Tvých přípisů, není to však podstatné. Horší je, žes nikdy nebyl odpůrce reálného socialismu, nýbrž prostý, řekněme to hodně přehnaně eufemisticky, ekonomický emigrant.
http://hedvicek.unas.cz/cenzura-jana-sinagla-zrusena.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse:Ross_Hedv%C3%AD%C4%8Dek
"Státní příslušnost Rosse Hedvíčka"
Hmm, to je na zpovědnici. Skočte si do kostela, pane Krystlíku. K psychiatrovi nechoďte, ten by vás ještě zneužil, tak jako zneužíváte své přátele i nepřátele, statečné i nestatečné, prostě úplně každého vy!
Mnoho se změnilo, ale lidé zůstávají stejní, jenomže teď víme, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se i dřív. Kdo mysli, že přišla jeho chvíle, myslel vždy jen na sebe. Kdo mění víru, neměl žádnou. Kdo nenáviděl, měl v sobě tu nenávist vždycky. Kdo chtěl dobře, bude chtít zase dobře. /Ctirad Mašín slovy klasika české literatury Karla Čapka./
Vas clanek je mi celkem lhostejny, jeho obsah nestoji za komentar nicmene jednu silenost okomentovat musim. Neni pravda to co uvadite o letech nastupu vojenske sluzby. Ony tehdy totiz existovaly odklady a ten rok nastupu se obcas dost razantne menil.
Ad [8]: Uvádíte falešnou e-mailovou adresu, takže zde text mého e-mailu Vám: Vážená paní Korčáková,
nic se nestalo, až na to, že Hedvíček lhal všem a vždy. Toť vše. Pro mne nejhorší, protože jsem mu po osm devět let delegoval svou důvěru, je, že v jeho odchodu z ČSSR nehrály politické důvody roli.
Členství kohoholiv v SČM, ČSM nebo SSM je úsměvné, pokud dotyčný nebyl v okresním nebo vyšším výboru. Ale členství Hedvíčka působí podivně, když se halasně vždy vydával za militantního antikomunistu.
S pozdravem
Tomáš Krystlík
Ad [10]: Ano, vážený pane Králi, odklady existovaly, jenže Hedvíček se narodil 30. 06. 1956, takže platí to, co říkám já. Mimochodem, on to všechno ve svém přípisu sub 1 en bloc sám doznal.
"...v soucasne dobe je tam datum narozeni meho bratrance Jindricha"
http://hedvicek.unas.cz
Der Volksgenosse aus dem Sudetengau, Herr Doktor Krystliek, hat hier erneut einen vorzüglichen Text verfasst, auf den sogar unser Propagandaminister Parteigenosse Dr. Goebbels stolz wäre!
Hysteriku Krystliku, pamatujes se jak jsi Hedvickovi lezl do zadku jeste po Bosakove outingu? Clenstvi v SSM ti tenkrat nevadilo. Ze ti jde pouze o prachy, sudetacky pasluho?
Ad [17]: Vážený pane doktore Davide Wernere, členství v SČM, ČSM nebo SSM mi nevadí do úrovně okresního funkcionáře. Jiná věc je Hedvovo patologické lhaní a skutečnost, že se mnou vydává časopis lhář, který lže i přátelům. Při jeho radostném plácání se v bolševické krvi a věšení komunistů i s rodinami, při jeho stylizovaní se do role nesmiřitelného antikomunisty jeho členství v SSM dost vadí. Nicméně loni vše okolo jeho členství v SSM utichlo, aby to letos v červenci rozvířil sám ve svém blogu. Potvrdil jsem jeho členství v SSM, protože mě jmenoval. Pak se začal chovat značně neeticky. Toť vše.
[18]:Bosak Hedvicka outoval v unoru 2010. Proc ti to zacalo vadit teprve letos? Minuly rok jsi jeste u Hedvicka vesele publikoval. Jde ti pouze o kontrolu nad cs - magazinem, ze?
Ad [20]: Ale vůbec ne, vážený pane doktore Wernere! Se svým časopisem se probiji, Hedva s CS-MAG zhebne na úbytě. Opravdu jsem mu poradil, ať se k členství v SSM přizná, že všichni do čtvrt roku na to zapomenou. Odmítl, diskuse naštěstí utichla. Jenže koncem července to anankast zase znovu otevřel i s poukazem k mé a Pecinově osobě. Tak se chová jen idiot.
Ad [21]: Dodatek. Kontrolu nad CS-MAG měl vždy on - doména, server. Jenže poté, co jsem potvrdil koncem července v jeho blogu de facto na jeho výzvu, že v SSM byl, začal se chovat, eufemisticky řečeno, neeticky.
[11]: JÁ UVÁDÍM FALEŠNOU ADRESU? Máte snad na mysli emailovou? TO UŽ JE Z VAŠÍ STRANY PARANOIA, OPRAVDU. Já jsem jedna z mála, která tu adresu uvádí, je vždycky stejná a ani pan Hedvíček ani Arijana nikdy neměli problém. No ale po pravdě, podstupuji tím jisté riziko a občas je mi to hodně nepříjemné, protože už jsem dostala pár emailů, kdy ke mně byli pěkně sprostí a dokonce se mne i snažili vyděsit. Ale kde je vaše adresa?
[23]: Samozřejmě nemyslím pana Hedvíčka nebo Arijanu. Ti kemně nikdy sprostí nebyli!
Já už na váš blog chodit nebudu, pane Krystlíku, nebojte se. Ale abych vám ušetřila výlety do mých kádrových materiálů, tak vězte, že mému slepému dědečkovi zachránili život v koncentráku němečtí komunisté a čeští lékaři, což mělo své důsledky a vězte že jsem si jen málokoho vážila tak jako jeho, i když zemřel jako komunista. Plivat na něj nebudu a pan Hedvíček mne k něčemu takovému nikdy ani nenutil. Moji rodiče se zapletli s komunisty také a komunisté nám všem asi právě proto naprosto bezohledně zničili život. Plivat na své rodiče také nebudu. A budete se divit, pan Mašín byl velkorysejší než jsme my, ani on by po mně rozhodně nic takového nechtěl. No a já jsem sice v KSČ nikdy nebyla, ale za to mi při těch několika málo příležitostech, kdy jsem nebyla nezaměstnaná, strhávali příspěvky na ROH a dokonce i na SSM, takže klasika, plivněte si na mne, ale pozor do očí se netrefujte, mám jenom jedny a nemám na nové brýle. Můžete to rozkecat (aby bylo jasno, brigády a provizorní pracovní zařazení, abychom nechcípli hlady a aby mne nezavřeli, nepovažuji za zaměstnání). Jo - v lázních jsem nikdy nebyla, ani když jsem byla těžce nemocná, poukaz dostávali zásadně a jedině lidé, které já jsem nikdy v životě nepotkala, takže ani nevím, jak takový člověk vypadá, sakra, já jsem zapomněla, moje matka byla ve Vráži u Plzně, tak to teda lžu. Možná byla i někde jinde (Karlovy Lázně?, Žluté Lázně?, Klub Lávka?, U Zlaté Studně?), když ale kádrové materiály našich občanů půjčujou patrně kdekomu, jen občan samotný se nikdy nedozví, kdo ho kde odrbal, pomluvil a kdo mu to vlastně podrazil nohy! Sice lžu, ale neúmyslně. Úmyslně jsem nejezdila do Jugoslávie, nestála jsem o to. Odvlekli mne tam totiž jednou jako desetileté dítě a mám z toho trauma na celý život. Co by tak kádrováka ještě mohlo zajímat ... Na záchod chodím pravidelně, stolici mám normální, do stolice soudné se radši ani ne*eru, stačí, že se oni celý život s*ali do mé rodiny. Jediné mé trvalé zaměstnání trvalo všeho všudy 4 roky a skončilo těžkým nervovým zhroucením. A ty čtyři roky jsem cestovala heč! To asi nepřekousnete, vzhledem k tomu, že vás úplně dokáže rozhodit, když byl někdo pětkrát v Jugoslávii. No teď už mi ten email asi nebudete chtít posílat, ale přesto vás pro jistotu ujišťuji, že sice lžu, ale i když má matka byla ve Vráži a já vám to málem zapřela, můj email stále ještě falešný není (ale je možné, že mi exekutor dříve nebo později zabaví počítač - pistoli nemám, ani samopal, odprásknout ho bohužel nemohu a na to, abych ho podřízla, na to nemám žaludek ani stranickou knížku, mně by to neprošlo). Na mne se toho ještě najde, jéje, to bych se tady propsala až do Austrálie, jestli o něco zakopnete, tak vás prosím, dříve než to dáte Hedvíčkovi, nebo prostě někomu, na blog, zeptejte se prosím mne, odpovím každému, koho si vážím a na kom mi záleží a také, kdo se ke mně chová slušně. Jinak co je komu do toho!
S pozdravem kádrům zdar
Jiřina Korčáková
A víte, že kecám ...?! Když jsem po roce 89 pracovala v telefonní centrále, střídala mne tam baba, co za bolšánů pracovala na ústředním výboru ROH, nebo jak se tomu říkalo. No a ta melancholicky vzpomínala, jak jezdila do lázní každý víkend (tak jako jiní jezdili na chalupu).
Takže vím, jak vypadají, mohu vám ji popsat. Tlustá, hodně tlustá, ale opravdu hodně tlustá, protože pořád žrala. Do ústředny kvůli ní dopravili ledničku, která byla skoro, ale jenom skoro stejně tlustá jako ta baba, ale byla úplně stejně hranatá. Byla na ježka, ta baba, hlava obrostlá černými štětinami, které za levým uchem trčeli vpřed a za pravým uchem vůbec nebyly. V pravém uchu měla náušnici, v levém asi také. V lednici měla vepřové sádlo se škvarkami, dva litry mléka, 1kg jahod, půlku chleba v igelitovém pytli, jedno celé máslo. Dále tam měla bramborový salát a řízky. Před sebou měla bramborové lupínky, kukuřici, asi tak 2kg jablek a když zrovna netelefonovala, tak zobala. Po přechodu na automatickou ústřednu, když zrovna nezobala tak kvokala a tloustla. Nosila skládací sukně a přiléhavé svetříky a obrovská, ale obrovská prsa. A měla stejně velký plat jako já, ačkoliv já hovořila několika jazyky a ona neuměla vůbec žádný a do telefonu pouze kvokala pudaaun pudaaun pudaaun. Ano, a ona měla ten plný plat ještě k důchodu! A to bylo všechno už po roce 89. Byla to sametová baba, hotovej lišejník!
Kádrům zdar.
Vsechno, krome toho, ze jsem chtel veset i zeny komunistu a jejich deti, je pravda. Chtel jsem veset jen komunisty samotne. Zeny a deti by mohly zcela svobodne pod sibenicemi lomit rucickama.